ČNB Brno - oprava vitráže

S jiným způsobem opravy vitráže jsem se setkal při rekonstrukci ČNB v Brně. Vitráž je umístěna nad vstupním schodištěm, v interieru. Olovo i malba byla naprosto v pořádku, ale jednotlivá skla byla hodně rozpraskaná.

Mým úkolem bylo vitráž opravit bez rozebrání, tedy s ponecháním původního olova (které mělo již svou pěknou,přirozenou patinu).

Vitráže jsem vyjmul (protože se tato práce nedala dělat "nastojato" na místě) a odvezl je do své dílny.
Pro spojení jednotlivých rozbitých skel jsem byl rozhodnut použít tzv. Tiffanyho pásky. Jedná se o měděné pásky, na jedné straně s lepící vrstvou, které se používají na tzv. americkou vitráž. Nejspíše to budete znát u svítidel (nejčastěji různých lampiček) jejichž "širmy" vypadají jako by jednotlivá sklíčka byla spojena olovem.

Po běžném očištění jsem se pokusil tenoučkými planžetami z oceli rozevřít praskliny tak, abych do nich mohl vložit měděný pásek. Potřeboval jsem mezeru cca 0,6 mm.
U skel na okrajích jednotlivých dílců to poměrně šlo. Olovo bylo stále ještě měkké a dovolilo odtažení dvou skel od sebe.
Horší to bylo s rozbitými skly uvnitř dílců. Tam jsem musel každou prasklinu "proškrabat".
Po několika pokusech se mi osvědčil jemný smirkový prášek. Udělal jsem si jakousi kašičku s vodou, tu nanesl na prasklinu a a úzkou, tenkou planžetou začal prasklinu rozšiřovat. Vlastně jsem sklo odbrušoval.
Potom jsem vložil do vzniklé mezery dva měděné pásky, přihnul je ke sklům a přeletoval.

Na prvním obrázku vidíte vkládání Tiffanyho pásku.
Na druhém letování.

A na třetím hotový dílec , na kterém je vidět, jak byla skla popraskaná.