Witchcraft light

I'm sorry, I prepare translation pages.

Já si to uvědomil jednou ráno, když jsem vstoupil do kostela sv. Bartolomějě v obci Kočí. Když můj průvodce otevřel dveře do kostela najednou se mi zdálo, že všechno světlo přichází od oltáře. Až po chvíli jsem si uvědomil , že tato hra světla není náhodná. V lodi kostela jsou pouze dvě okna směrovaná jen na jih. V menším prostoru presbytáře jsou čtyři okna směrovaná od jihu k severovýchodu. Navíc zde je ten efekt ještě umocněn tím, že do kostela vstupujete z velmi tmavé zvonice bez oken (a já tam poprvé vstoupil také brzro ráno).
Hra se světlem je v mnoha kostelích. Někdy je to početem a umístěním oken, někdy zintenzivní osvětlení otáře tzv.lucerna, což je vlastně prosklená věžička nad presbyteriem.
Jinde je ten efekt vyvolán tak, že jej sice vidíte, ale nemůžete přijít na to, jak to naši předkové dokázali. Například v Katedrále Sv.Víta v Praze.

Když podíváte ve Svatovítské katedrále nahoru, uvidíte Okna vysokého choru

okna Vysokého chóru. Máte pocit, že jsou všechna stejná. Že jsou proskleny stejným, bezbarvým sklem. Ani když stojíte těsně pod nimi, na triforiu, nevidíte žádný rozdíl. Není to však pravda. Skla jsou v západní části katedrály z tmavě zeleného skla, které v každém dalším okně směrem na východ zesvětluje a přechází postupně ve žlutozelenou. Okna nad katedrou jsou pak z jasně žlutého skla. To však na těch oknech vůbec nevidíte. Vidíte jen, že v místech katedry je toho světla nějak víc. A ráno, či večer se prostor katedry rozzáří téměř zlatou barvou. Je to však v době, kdy je katedrála pro veřejnost uzavřena. Katedrála vačer

Na vedlejších fotografiích vidíte , jak se katedrála proměňuje v různou denní dobu. Na levém obrázku je katedrála ráno a na pravém večer. Vždy ale máte pocit, že nejvíc světla je v závěru chóru - tedy nad katedrou.

brzy ráno140

Když se slunce probouzí , je úchvatné vstup a križba

pozorovat jak se katedra postupně halí do zlatého hávu. Viz obrázek vlevo.
Podíváte-li se obreáceně, tedy od katerdy ke vstupu, tento efekt nikdy neviíte.
Viz obrázek vpravo.

A ještě jedna zajímavost. Vitráže samozřejmě vitváří různé barevné efekty na stěnách katedrály. Obrázek vlevo ukazuje tyto efekty z kružby (to je ta kruhová vitráž nad vchodem) na zdi triforia a vysokého chóru.
Všiměte si, jak výrazně se projevuje modrá a červená barva. Nevím čím to je.

Mohu zde říc jen jednu pověst.
Slavná okna katedrály v Chartres, opředená tolika pověstmi, vděčí prý za svou krásu hlavně tomu, že modré a červené sklo bylo dovezeno z Čech. Konkrétně z dávno zaniklé sklárny při Sázavském klášteře. O této sklárně a opatovi tohoto kláštera se píše také ve vůbec první písemné zmíňce o českém skle. V sázavské kronice je - z roku 1162 - zmínka o opatu Regnardovi, který se vyznal
Chartres

"v umění vysazovati skelnou mozaiku a sklo v barvách roztodivných vyráběti".

Na obrázku vpravo vidíte ukázku vitráží v Chartres, kde skutečně červené a modré sklo dominuje.

Je tedy možné, že naše zvláštní draselné sklo dokázalo u kobaltového skla (modré) a zlatého skla (červené) zesílit intenzitu barvy - což u jiných Evropských skel - sodných a sodnodraselných - nebylo možné.

Snad.